Řada obyvatel města Napajedla, v čele s Piráty, se jednoznačně vymezuje proti územnímu plánu, jehož cílem je zastavět historickou část hřebčína a vytvořit zde sídliště s 319 byty a 385 parkovacími místy. Poukazují na likvidaci slavného chovu anglického plnokrevníka a drastický zásah do přírodního bohatství našeho města.    

Hlavním iniciátorem aktivit za zachování napajedelského hřebčína je Antonín Černocký, bývalý hlavní zootechnik a veterinář hřebčína a také bývalý starosta města Napajedla. Zeptali jsme na jeho stanovisko k navrhovanému projektu.    

1. Kdy jste poprvé slyšel o projektu stavby činžovních domů v prostorách napajedelského hřebčína? Překvapila Vás tato informace?  

Poprvé mě oslovil bývalý majitel hřebčína s nynější spolumajitelkou někdy v létě roku 2018. Ptali se mě, co bych řekl na to, kdyby byla vedena cesta z Maliny I přes pastviny do zámeckého parku. Jednoznačně jsem tehdy řekl NE! V té době ještě o nějakém sídlišti ani nebyla řeč.    

2. Co říkáte na způsob komunikace ze strany města? Tento zásadní projekt na změnu územního plánu se objevil na zastupitelstvu hned po volbách. 

Ono se to objevilo, ale tak nějak potichu a mnoho občanů si toho ani nevšimlo.  

3. Měli by podle Vás o takto klíčových otázkách rozhodovat občané v místním referendu?

Určitě! Je to zásadní otázka. Hřebčín vždy patřil k městu a opačně. Když se řeklo Napajedla, tak si každý hned vybavil napajedelský hřebčín s chovem anglického plnokrevníka. Napajedelští občané a zejména rodáci si toho vždy vážili a měli by dostat možnost se k plánované změně vyjádřit.    

4. Souhlasíte s tvrzením, že občané nemohou určovat majiteli soukromého pozemku, co a jak bude v hřebčíně podnikat? Tedy, že nemají právo určovat majiteli, že musí chovat koně? Co když se rozhodne chovat například prasata, nechá chloubu napajedel zchátrat, popřípadě se rozhodne v místě postavit sídliště?  

To respektuji. Ale tehdejší majoritní vlastník kupoval majoritní podíl akcií hřebčína s tím, že bude nadále v chovu anglického plnokrevníka pokračovat. Územního plán, resp. jeho změna je vymezena na určitou podobu podnikání.  Občané a tedy pochopitelně zastupitelé mají svaté právo říct co zde chtějí. Zatím je zde slavný Hřebčín Napajedla. Chovat prasata zde teoreticky můžou, ale v této lokalitě by to asi problém byl. Také jsem slyšel, že by zde mohli pěstovat řepku. Nebylo by to asi to nejlepší řešení a mrzelo by mě to. Po řepce je ale možné zde mít zpětně znovu pastvinu. Když však zabetonují cca 8 ha pastvin, tak není cesty zpátky a to by si měli uvědomit zejména zastupitelé, oni mají poslední slovo.  

5. Někteří (viz. prázdninové Napajedelské noviny 2020) Vás podezírají, že kvůli Vám se obtížně prodávali koně z napajedelského hřebčína. Je to pravda?

Jak vidíte, bylo to dokonce napsáno. Ono je nejlépe ten chovatelský neúspěch na někoho svést. To si mám myslet, že kupující z celé republiky, případně i ze zahraničí, se nechají odradit od nákupu perspektivního dostihového koně lokální rozmíškou? Potencionální kupci mají jednotlivé chovy a jejich produkty dobře zmapované a prostudované. Původy koní a jejich výkonnost znají po několik generací. Při rozhodování o koupi koně často rozhoduje i renomé hřebčína. Proto se koně z Napajedel vždy dobře prodávali.  

6. Někteří občané Vás označují za potížistu, který je ovládán svým egem. Co byste jim vzkázal?

Od malička jsem miloval koně a staříček mně vedl k tomu, že mám být na koně přísný, ale hodný, musím je respektovat a neubližovat jim. Snažil jsem se tím řídit a za celý život jsem se setkal jen s výjimečně zlým koněm, který nechtěl spolupracovat. Téměř vždy tomu byli ale na vině lidé. Pokud je považováno za egoismus to, že bojuji za zachování plnokrevného chovu v Napajedlích, tak mě to skutečně nepohoršuje.  

7. Obáváte se úplné likvidace chovu koní?  

Co se tady odehrává, není likvidace koní jako takových, ale likvidace chovu anglického plnokrevníka v Napajedlích. Likvidace slavného hřebčína, který založil hrabě Baltazzi v roce 1886. V roce 1931 zachránil koně stát, když díky ing.Tichotovi odkoupil zbytek napajedelského stáda. V roce 1937 směnil stát s firmou Baťa pozemky a od té doby byl hřebčín spravován státem. Hřebčín tedy přežil první republiku, válku, komunisty a po roce 1989 měl jít do přímého prodeje. Při zběsilé a „úspěšné“ kupónové privatizaci se stal akciovou společností. Nyní je jeho majitelem společnost Sygnum s.r.o. Chov koní chtěli již před léty u nás zlikvidovat různí ideologové a vládci a v mnoha případech se jim to podařilo. Díky chovatelům a milovníkům koní, kteří to vydrželi, naopak stavy koní rostou.     

8. Připusťme, že chov koní je finančně i personálně náročný. Sám máte zkušenosti s privatizací a vedením hřebčína po revoluci, kdy zanikla řada hřebčínů, protože se jim zkrátka nepodařilo najít způsob zachování chovu. Nemá napajedelský hřebčín stejný osud?

Chov koní náročný je. Kdo se pro to rozhodne, tak s tím musí kalkulovat. Tehdejší majoritní vlastník kupoval majoritní podíl akcií hřebčína s tím, že bude dál v chovu anglického plnokrevníka a tradici Hřebčína Napajedla pokračovat. Já i mnozí příznivci a fandové jsme mu věřili a byli jsme za to rádi.     

9. Bude podle Vás mít projekt negativní dopad i na další oblasti, kromě již zmiňované likvidace slavného chovu?

Nejde jen o likvidaci hřebčína proslaveného chovem anglického plnokrevníka, ale to je i likvidaci zeleně a krásné přírody v centru Napajedel. Stavět na poli či louce by se mělo co nejméně. Dosud se zemědělskou půdou plýtvalo ve velkém a to je třeba zastavit. Jak se jednou něco zabetonuje, již není cesty zpátky. Že bylo v hřebčíně pokáceno více jak 50 stromů i zdravých, včetně dubů, které zasadil hrabě Baltazzi při založení hřebčína je smutné. Že budou v sídlišti žalostně zpívat ptáci, srnčí a zajíci musí své teritorium také posunout, to je rovněž smutné… Nejmenovaná paní, která než se dala do politiky, byla pověřena řízením Hřebčína Napajedla. Nyní je v poslanecké sněmovně a radní Zlínského kraje pro zemědělství a životní prostředí. A tato paní si hraje na “mrtvého brouka“ i to je žalostné.  

10. Myslíte si, že majitelům hřebčína nevadí, jak dramaticky zasáhnou do územního plánu a tím i do historie Napajedel?

Asi ne, ale to je otázka na samotné majitele. Proč by však usilovali o změnu územního plánu? Když se podíváte, jaký má předmět podnikání firma Sygnum, s.r.o. a kdo je jejím společníkem, tak je to víc než „jasná zpráva“.

SYGNUM - Hřebčín Napajedla je v majetku společnosti s ručením omezeným Sygnum. Společníkem je v ní pražská akciová společnost Omega Seven Holding s předměty činností pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, správa vlastního majetku a správa majetkových účastí.

Děkujeme za rozhovor.

Tomáš Čabla a Michal Štěpaník – Piráti Napajedla